pondělí 30. listopadu 2015

Předvánoční ladění

I když blog trošku strádá, věřím, že naše děti a domácnost si užívají plnými doušky čas předvánoční. Nejmladší z toho zatím moc rozumu nemá, ale pozorování světýlek, která máme různě po domě, je její oblíbenou činností.

Po odpoledních, kdy Julinka spí, se mi daří trošku tvořit, dokončovat vánoční dárky, a snažím se nás naladit na tu správnou vánoční notu.




Letos si přípravy fakt užívám. Nechci to zakřiknout, ale zatím mám pocit, že vše klape, tak jak má, že stíhám, dárky jsou nachystané, takže zbývá jen milion drobností :-)

Krásný předvánoční čas!
L. 

úterý 3. listopadu 2015

9 životů

Chci se ještě vrátit k našemu prázdninovému pobytu u našich. V rámci dovolenkových aktivit navštěvujeme kavárny (naši teda standardně i v týdnu, my opravdu jen u nich, zato s chutí a nadšením). Do téhle jsme si museli přivstat, protože jinak mívají narváno. Rezervace na odpolední posezení vysloveně nutná. Kavárna "9 životů". BOMBA!!! 

Kavárna, ve které bydlí kočky. Momentálně jich je pět - a to dvou ras - kočky mainské mývalí a plemeno ragdoll. To vám je tak nabíjející! Jejich klid, rozvážnost, zvědavost, s jakou vás jdou přivítat, když přicházíte (byli jsme v pátek ráno prvními návštěvníky - tak možná to bylo i tím). A nejvíc mě překvapila Juli, která, ač s kočkou nikdy nebyla ve styku, je něžně hladila, nosila jim hračky, a tak nějak věděla, co s nimi! Byla jsem nadšená, nabilo mě to neskutečnou energií a odcházela jsem s úsměvem od ucha k uchu. Rozhodně mám v plánu se vrátit.





Milým bonusem byla nejen úžasná obsluha, ale perfektní káva (včetně bezkofeinové), domácí zákusky, a dokonalé prostředí!!! 
Tak nashle příště třeba právě tady!!!
L. 

pondělí 2. listopadu 2015

Juli chodící

Stručné shrnutí dnů uplynulých... Díky podzimním prázdninám a pobytu staršího dítka u vlastní matky (a tím odpadnutí školních výpomocných prací mé osoby) jsme se mohly s Juli vzdáliti z domu a užít si slunný týden u babičky a dědy v Opavě. Počasí bylo ukázkové, prarodiče správně naladění na rozmazlování a já si protáhla kosti házením nožek nahoru a využíváním mama-servisu s plným vědomím a hlavně povolením.

Byla to příjemná změna, jinak je tíha celé domácnosti na mně, ale to tak máme všechny, tak není třeba to tu rozebírat :-)

Užily jsme si vycházek, sluníčka, posledních kaštanů, péče a lásky. Juli jen kvete - ale hlavně - JULI CHODÍ!!!!!!!! Doma už byla ochotná nechat se vést za něco, co drží v ručce. Pod taktovkou babičky byla ochotná se pustit a udělat pár samostatných kroků, které teď pilujeme. Pokud za sebou cítí jistotu doprovodu, je ochotná přejít i půlku bytu. Mé srdéčko se blahem tetelí, že jsme se konečně dočkali toho pro lidstvo bezvýznamného kroku, zato pro nás, a hlavně pro naši malou, skoku přímo závratného. Těším se na každé ráno, kdy ji "vypustím" a budu se kochat jejím nově nabytým sebevědomím!


S dědou předvádí "tuli-tuli". 
Na dotaz "Seš dědův miláček?" zuřivě kývá hlavinkou, že "ano, ano!!!" :-) 

Hezký večer!
L.